N.26 (Hraniční)

1. ledna 2017 v 15:52 | The Bell Jar Girl |  Tvorba
Už od pradávna balancuji na hraně,
Mezi vším a ničím.
Jednou se zničím. Pomalu, zlehka a s bolestí.
(Když se mi poštěstí.)

Zůstanu viset v sebeklamu.
V marné, kruté naději.
Tápu ve tmě - nepřestanu.
A budu stále častěji.

Jsem napůl dobrá,
Jsem napůl zlá,
Napůl klidná,
A snad napůl svá.

Miluju to a nenávidím.

Kéž už nikdy nic nepocítím.
Pod neustálým vlnobitím.

Snad jednou najdu vykoupení,
Tam, kde nic jiného než tma už není.

Jen v prázdnotě tak nacházím kus klidu,
Když udeří ve své plné síle.
Občas zešílím. S, nebo bez pocitů.
A srdce, to mám černobílé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nemessis Nemessis | Web | 1. ledna 2017 v 20:17 | Reagovat

překrásné nemám slov

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama