N.18 (S porozuměním)

5. prosince 2016 v 22:46 | The Bell Jar Girl |  Tvorba
Skočila mi do snu a řekla, že když o ní nic nenapíšu, tak to dopadne blbě. :D
A nechci riskovat, že.
Tak tady to máš, S. P. H.
A promiň, promiň...
Líp to, zatím, nesvedu.


Znám to zdání,
Že ti vlastní duše život ničí,
Do poslední krůpěje vysává tvé srdce,
A nestálá mysl nikdy nesmaže,
Ten chaos a chlad uvnitř.

Vím jaké to je pojíst z dlaně naději.
Jak za mřížemi šílenství bývá skrytá svoboda.
A vím, jak brány pekla občas svádějí,
I že nás z něj občas vyženou.

Vím, jaké to je chtít být vše
A přitom nic.
Já vím, že víš,
Jak umlčet se,
Utopením ve vlastním těle
Políbením vlastních strachů,
Mít vlastní rozum za nepřítele
Cítit až moc a být tak prázdná.
Žít v paradoxech sebe sama.
To vše znám,
Je to vše, co vím...

A proto rozumím Ti.
Rozumím.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama